Tento obsah vznikl jako součást iniciativy EFSA Safe2Eat 2025 - celoevropské kampaně na podporu informovanosti spotřebitelů o bezpečnosti potravin, spolufinancované Evropskou unií prostřednictvím Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Více o kampani →
Přešli jste na bio kávu, protože jste chtěli mít jistotu, že vaše rodina nepije pesticidy. Je to logický krok - a správný instinkt. Jenže věda ukazuje, že BIO certifikát a nulová přítomnost pesticidů nejsou totéž. Data Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) potvrzují, že měřitelná rezidua pesticidů se vyskytují i v produktech s platným bio označením. V tomto článku vysvětlujeme proč - a co místo toho hledat.
Co vlastně BIO certifikát zaručuje?
Evropské nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci definuje, co smí a nesmí ekologický zemědělec používat. Syntetické pesticidy jsou zakázány. Certifikovaný ekologický výrobce nesmí na svých polích aplikovat chemické insekticidy, herbicidy ani syntetická hnojiva. To je základ, na kterém stojí důvěra spotřebitelů v bio produkt.
Zásadní rozdíl oproti konvenčnímu zemědělství je nesporný: monitoring EFSA z roku 2018 ukázal, že 44 % vzorků konvenčně pěstovaných potravin obsahuje měřitelná rezidua pesticidů, zatímco u bio produktů je to jen 6,5 %. To je výrazný rozdíl - a dobrý důvod ke koupi bio. Ale neznamená to nulové riziko.
Jak pesticidy do bio kávy vůbec přicházejí?
EFSA ve svých výročních zprávách identifikuje tři hlavní zdroje pesticidů v bio produktech: úlet postřiku z konvenčních polí v okolí (tzv. spray drift), kontaminaci půdy a zavlažovací vody z předchozího konvenčního zemědělství a kontaminaci při balení, skladování nebo přepravě. Žádný z těchto zdrojů neznamená, že farmář podváděl, jde o strukturální vlastnost zemědělského prostředí.
Čtvrtý zdroj je závažnější: nesprávné označení konvenčně pěstovaných produktů jako bio. EFSA tuto možnost explicitně zmiňuje ve svých zprávách a doporučuje členským státům důkladněji šetřit každý případ nálezu zakázaných látek v bio produktech.
Bio káva a pesticidy: co říkají data EFSA?
Výroční zpráva EFSA o pesticidních reziduích za rok 2023 (publikovaná v roce 2025) potvrzuje, že míra výskytu měřitelných reziduí je u bio potravin nižší než u konvenčních ve všech sledovaných kategoriích. To je dobrá zpráva. Ale zpráva zároveň uvádí, že i v bio vzorcích se zakázané látky občas vyskytují, a jejich zdrojem není vždy záměrné porušení pravidel.
Studie španělských výzkumníků publikovaná v roce 2020 v časopise Foods analyzovala vzorky bio ovoce a zeleniny prodávané ve španělské maloobchodní síti. Detekovala měřitelná rezidua pesticidů v přibližně 10 % bio vzorků. Nejčastěji šlo o látky, které se v půdě rozkládají pomalu, chlorpyrifos, iprodion a procesní kontaminanty.
Proč právě káva?
Káva se pěstuje výhradně v tropickém a subtropickém pásmu - v zemích jako Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Etiopie nebo Indonésie. Tyto země mají vlastní regulaci pesticidů, která se od evropských standardů může výrazně lišit. Bio plantáž v Brazílii sousedí s konvenčními farmami, kde se aplikují látky zakázané v EU. Půda, voda a vzduch sdílí hranice bez kontroly.
Velký problém dovozu: kde certifikace selhává
Do roku 2025 platil pro dovoz bio produktů do EU systém tzv. ekvivalence: pokud certifikační orgán ve třetí zemi uznal EU za ekvivalentní, produkty mohly být označeny jako bio bez toho, aby splňovaly každé konkrétní evropské pravidlo. Od 1. ledna 2025 zavedlo nové nařízení (EU) 2018/848 přísnější systém dodržování - dovozci musí splňovat přímo evropská pravidla, nikoli jen jejich ekvivalent.
Praktický dopad: certifikáty vydané pod starým systémem ekvivalence byly akceptovány ještě do 15. října 2025. To znamená, že část bio kávy, která se dostala na evropský trh v první polovině roku 2025, procházela kontrolou podle méně přísných pravidel. Nový systém dodržování teprve prochází přechodným obdobím, a audity v produkčních zemích začaly teprve nedávno.
Falešné bio: jak časté je to ve skutečnosti?
EFSA ve svých zprávách explicitně uvádí, že část nálezů zakázaných pesticidů v bio produktech může být způsobena nesprávným označením, tedy prodejem konvenčně pěstovaného produktu jako bio. Konkrétní statistiku pro tento jev EFSA neuvádí, protože rozlišení záměrného podvodu a neúmyslné kontaminace vyžaduje šetření případ od případu. Systém RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) eviduje každoročně desítky notifikací týkajících se bio produktů s nezákonnými rezidui.
Přirozené pesticidy nejsou bez rizika
Dalším nepochopením, které panuje kolem bio certifikace, je předpoklad, že „přírodní" rovná se „bezpečné". Ekologické zemědělství povoluje použití určitých přírodních pesticidních látek, například pyrethrinů, mědi nebo spinosadu. Tyto látky jsou schváleny pro organické zemědělství, ale mají vlastní toxikologický profil.
Certifikát EU BIO tedy přesně říká, co říká: produkt byl pěstován bez syntetických pesticidů v souladu s nařízením (EU) 2018/848. Neříká: produkt neobsahuje žádné pesticidy. Neříká: produkt nebyl kontaminován z okolního prostředí. Neříká: certifikační orgán fyzicky prověřil každou šarži.
Zastavte se. Bio neznamená nula. Znamená méně, a to je pořád hodně.
Co tedy hledat místo pouhého BIO loga?
Dobrou zprávou je, že existují konkrétní, ověřitelné kroky, které jdou nad rámec BIO certifikátu a přibližují vás skutečně čistému produktu.
1. Výsledky laboratorních testů z nezávislých laboratoří
Seriózní výrobce, který si je jistý kvalitou svého produktu, testuje každou šarži na rezidua pesticidů v akreditované laboratoři a výsledky dává k dispozici zákazníkům. Tohle je standard, který jde nad rámec certifikace - protože certifikace testuje procesy, ne nutně výsledný produkt. Ptejte se výrobce přímo: „Mohu vidět laboratorní protokol pro tuto šarži?"
2. Trasovatelnost až na úroveň plantáže
Čím kratší a průhlednější je dodavatelský řetězec, tím nižší je riziko kontaminace nebo záměny. Výrobci, kteří odebírají kávu přímo od konkrétní farmy nebo spolupracující kooperativy a jsou schopni tuto farmu pojmenovat, mají výrazně lepší přehled nad podmínkami pěstování. Část alternativních kávových produktů - například na bázi funkčních hub pěstovaných v kontrolovaném prostředí mimo tropické monokulturní plantáže - tento problém obchází strukturálně, nikoli jen certifikačně.
3. Kombinace certifikátů jako doplňkový signál
Přítomnost více certifikací současně - například EU BIO + Rainforest Alliance + Fair Trade, nezaručuje čistotu produktu, ale snižuje pravděpodobnost záměrného podvodu. Každý certifikační systém má jiné kontrolní mechanismy a různé body selhání. Jejich kombinace vytváří vícevrstvý, i když stále nedokonalý, bezpečnostní síť.
Závěr
Bio káva je prokazatelně lepší volbou než konvenční - data EFSA to potvrzují jednoznačně. Ale „lepší" neznamená „bez pesticidů". BIO certifikát říká, jak byl produkt pěstován, ne co v konečném produktu skutečně je. Jako informovaný spotřebitel máte právo klást výrobcům otázky, na které certifikát neodpovídá: Testujete každou šarži? Odkud přesně káva pochází? Jsou výsledky testů veřejné? Právě tyto otázky dělají rozdíl mezi marketingem a skutečnou transparentností.
📚 Zdroje a literatura
- EFSA. (2018). Monitoring data on pesticide residues in food: results on organic versus conventionally produced food. EFSA Supporting Publications, EN-1397. doi:10.2903/sp.efsa.2018.EN-1397
- EFSA. (2025). The 2023 European Union report on pesticide residues in food. EFSA Journal, 23(5), e9398. doi:10.2903/j.efsa.2025.9398
- EFSA. (2025). Findings of not authorised substances in food and feed certified as organic. EFSA Supporting Publications, EN-9524. doi:10.2903/sp.efsa.2025.EN-9524
- Cengiz, M.F., Certel, M., & Göçmen, H. (2020). Pesticide residues evaluation of organic crops. A critical appraisal. Foods, 9(1), PMC7019120. PMC7019120
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. Úřední věstník Evropské unie, L 150/1. EUR-Lex: 32018R0848
- FiBL. (2024). Impacts of the new EU Organic Regulation 2018/848 on smallholder farmers and producer groups. fibl.org
- Merhi, A., Kordahi, R., & Hassan, H.F. (2022). A review on the pesticides in coffee: Usage, health effects, detection, and mitigation. Frontiers in Public Health, 10, 1004570. doi:10.3389/fpubh.2022.1004570 | PubMed PMID: 36424972