Energie, která vydrží

Energie, která vydrží

 

 

⏱ Doba čtení: 5 minut · ✍️ Autor: Redakce Mushroom Cups

Existuje zásadní rozdíl mezi únavou způsobenou leností a únavou, která vzniká v důsledku skutečné fyzické zátěže. V létě máme často pocit, že neděláme nic zvlášť náročného - možná jen o něco více chodíme, plaveme nebo zvládáme běžné povinnosti v horku.

Zatímco si užíváme pohodové letní tempo, tělo na buněčné úrovni spotřebovává energii nevídanou rychlostí. A účet za tuto spotřebu přijde mnohem dříve, než bychom čekali.

Co se vlastně děje v našich buňkách

Na buněčné úrovni se energie vytváří v malých „elektrárnách" uvnitř buněk, kterým říkáme mitochondrie. Jejich úkolem je přeměnit kyslík, který dýcháme, na ATP (adenosintrifosfát) - univerzální zdroj energie pro naše svaly, mozek i všechny životně důležité procesy v těle.

Když je organismus vystaven tepelnému stresu nebo zvýšené fyzické aktivitě, potřeba ATP prudce roste. Mitochondrie proto musí pracovat na plný výkon, aby dokázaly pokrýt energetické nároky organismu.

💡 Udržování stálé tělesné teploty v horku je samo o sobě metabolicky náročný proces - tělo na něj musí vynaložit energii, kterou by jinak mohlo použít jinde. Horko je tak svým způsobem trénink, který jsme si nevybrali.

Právě proto se energetické zásoby v létě u mnoha lidí vyčerpávají rychleji než v jiných ročních obdobích - i když se navenek zdá, že „nic zvlášť nedělají".

cordyceps sinensis houba tibet

Cordyceps: přirozený spojenec buněčné energie

Při hledání přírodních látek, které mohou tento proces podpořit, se moderní výživová i sportovní věda stále častěji zaměřuje na jednu výjimečnou houbu - Cordyceps sinensis.

Tato neobvyklá parazitická houba pochází z vysokohorských oblastí Tibetu a po staletí zaujímá významné místo v tradiční asijské medicíně. Díky moderním vědeckým výzkumům dnes lépe rozumíme mechanismům jejího působení.

Co ukázala klinická studie

Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná zkřížená studie na 14 mladých dospělých, publikovaná v roce 2024 v časopise Food & Function, zkoumala vliv cordycepsu podaného před intenzivním intervalovým tréninkem na regeneraci svalové tkáně.

🔬 Studie zjistila, že cordyceps zrychlil mobilizaci CD34+ buněk (markeru kmenových buněk) do poškozené svalové tkáně o 51 % ve srovnání se skupinou užívající placebo, což přispělo i ke čtyřnásobnému nárůstu počtu Pax7+ buněk podílejících se na svalové regeneraci.

V praxi rychlejší regenerace znamená jediné - druhý den máte více síly a energie pokračovat bez nepříjemného pocitu ztuhlých nebo přetížených svalů.

„Podpora regenerace na buněčné úrovni je jedním z mála mechanismů, u kterých máme pro cordyceps přímá lidská klinická data, nikoli jen tradiční pozorování." - shrnutí zjištění studie Chen et al., Food & Function, 2024

Proč záleží na způsobu extrakce

Nestačí užívat jen obyčejný prášek z houby. Cordyceps obsažený v naší kávě Go Tireless je připravován metodou dvojité extrakce.

Jde o šetrný proces, při kterém se z houby získávají jak látky rozpustné ve vodě (například beta-glukany), tak i látky rozpustné v alkoholu (například cordycepin a další bioaktivní sloučeniny).

Díky tomu získává organismus širší spektrum koncentrovaných účinných látek, které podle dostupných studií podporují činnost mitochondrií a přispívají k rychlejší regeneraci po fyzické zátěži.

Co si z toho odnést

V létě vaše energetické zásoby neklesají proto, že jste líní. Klesají proto, že vaše tělo pracuje naplno, aby se ochladilo a udrželo správnou tělesnou teplotu.

Kofein může nabídnout krátkodobé povzbuzení, ale to, co vaše mitochondrie v létě skutečně potřebují, je dlouhodobá podpora na buněčné úrovni.

Otázka, nad kterou stojí za to se zamyslet: kdy jste si naposledy dopřáli regeneraci odpovídající tomu, kolik toho vaše tělo v horku skutečně zvládá?

✍️ Tento článek připravila redakce Mushroom Cups na základě veřejně dostupných recenzovaných studií uvedených ve zdrojích níže.

📚 Věda za tímto článkem

  1. Chen, L. K. et al. (2024). Cordyceps sinensis accelerates stem cell recruitment to human skeletal muscle after exercise. Food & Function, 15, 4010–4020. DOI: 10.1039/D3FO03770C. PMID: 38501161.
  2. Nakagawa, Y. et al. (2020). Mitochondrial dynamics and ATP production during exercise-induced thermal stress. Journal of Applied Physiology.
  3. Périard, J. D., Racinais, S., & Sawka, M. N. (2015). Adaptations and mechanisms of human heat acclimation. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports, 25(S1), 20–38.
  4. Zhu, J.-S., Halpern, G. M., & Jones, K. (1998). The scientific rediscovery of a precious ancient Chinese herbal regimen: Cordyceps sinensis. Journal of Alternative and Complementary Medicine, 4(3), 289–303.
Zpět na blog